Italská literatura
Itálie je kolébkou renesance, poprvé vzniká ve Florencii a postupně se šíří do dalších italských měst. Zformovala se ve 14. století jako životní styl a kultura vyjadřující názory a životní styl severoitalských měšťanů. Italská renesance se dělí na 3 období:
Dante Alighieri (1265 - 1320)
Dante se narodil ve Florencii roku 1265. Ve Florencii navštěvoval jednu z místních řádových škol, ale filozofické vzdělání získal až kolem 40 let na univerzitě v Paříži. Dostal se do sporu s papežem Bonifácem VIII. a byl na 2 roky vyhoštěn z Florencie. Chtěl se vrátit, ale nemohl, takže zbytek svého života strávil na různých místech ve Francii. Poslední léta strávil v Ravenně, kde žil s 2 syny a dcerou. Nakonec zemřel na malárii v roce 1320.
Danteovo dílo časově spadá do středověku, ale jeho myšlenky už jsou renesanční. Jeho tvorba byla silně ovlivněna platonickou láskou k dívce jménem Beatrice de Falco Portinari, která se v dílech objevuje jako Beatrice. Nejvýznamnější dílo, alegorická Božská komedie , byla psána asi 20 let. Je v italšťnině, což pro tu dobu bylo velmi netypické a přispělo k ustálení spisovného jazyka. Básník se nachází v temném lese, kde ho ohrožují 3 šelmy symbolizující smyslnost, pýchu a lakotu. Spadne ze skály a ocitne se v pekle. Peklem a očistcem ho provází antický básník Vergilius, který ale nebyl křesťan, a tak nemohl do nebe. Nebem básníka tudíž provází Beatrice. Celé dílo je alegorickým vyobrazením světa a lidstva.
Francesco Petrarca (1304 - 1374)
Narodil se roku 1304 v Arezzu (město v Toskánsku). Jeho otec byl za odpor k papeži vyhnán z Florencie, takže Petrarca v mládí žil v mnoha různých italských městech, ale nikdy ve Florencii. V Carpentrasu studoval rétoriku a gramatiku. Roku 1316 začal studovat práva v Montpellieru, byl vysvěcen na kněze. V Chrámu svaté Kláry se setkal se svou múzou, Laurou, v roce 1327. Později dokonce odmítl možnost stát se bisukupem.
Jeho dílo je také prostupováno platonickou láskou pro Lauru a žalem po její smrti. Nejznámějším dílem je Zpěvník neboli Sonety Lauře, jež obsahuje 366 milostných básní (317 z nich bylo napsáno formou sonetu) pro Lauru. Ta už není abstraktním symbolem ideální ženy, ale má reálné rysy, je to opravdová žena. Obsahují i náboženské a politické básně, ale především Petrarca vyjadřuje rozpolcenost nad pozemskými city pro Lauru a oddaností Bohu.
Giovanni Boccaccio (1313 - 1375)
Narodil se v toskánském Cartaldu v roce 1313. Měl tvrdé děství a v mládí byl otcem poslán do Neapole, kde se seznámil s antickou literaturou a naučil se řecky. Díky uměleckému nadání skončil na dvoře krále Roberta I. z Anjou. V 40. letech 14. století se vrátil do Florencie, ve které řádila morová epidemie. Ta se stala inspirací pro Dekameron. Znal se s Francescem Petrarcou a zajímal se i o dílo Danteho - napsal jeho životopis.
Nejvýznamnější dílo Dakameron se odehrává v 10 dnech, 7 dam a 3 šlechtici se schovávají před morem, který vypukl roku 1348, ve venkovském sídle nedaleko Florencie a každý den si vypráví příběhy. Vždy mají jiné téma. Církev dílo odsuzovala a zakázala, poněvadž v něm Boccaccio drsně kritizuje církev a také obsahuje i erotické příběhy, které byly považovány za kacířské a nestydaté. Nakonec byl Dekameron vydán upravený. Do češtiny byl přeložen v 15. století Hynkem z Poděbrad. Ten byl také považován za neslušného i kvůli své vlastní tvorbě.